1
Napomínámť pak, aby především činěny bývaly pokorné modlitby, prosby, svaté žádosti a díků činění za všelijaké lidi,
2
Za krále i za všecky v moci postavené, abychom tichý a pokojný život vedli ve vší zbožnosti a šlechetnosti.
3
Nebo toť jest dobré a vzácné před spasitelem naším Bohem,
4
Kterýž chce, aby všelijací lidé spaseni byli a k známosti pravdy přišli.
5
Jedenť jest zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský, člověk Kristus Ježíš,
6
Kterýžto dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, na osvědčení časem svým.
7
K čemuž postaven jsem já za kazatele a apoštola, (pravduť pravím v Kristu a neklamámť, ) za učitele pohanů u víře a pravdě.
8
Protož chtěl bych, aby se modlili muži na všelikém místě, pozdvihujíce čistých rukou, bez hněvu a bez roztržitosti.
9
Takž také i ženy aby se oděvem slušným s stydlivostí a s středmostí ozdobovaly, ne strojením a křtaltováním sobě vlasů, neb zlatem, anebo perlami, anebo drahým rouchem,
10
Ale (tak, jakž sluší ženám, kteréž dokazují při sobě zbožnosti, ) dobrými skutky.
11
Žena ať se učí mlčeci, ve všeliké poddanosti.
12
Nebo ženě nedopouštím učiti, ani vládnouti nad mužem, ale aby byla v mlčení.
13
Adam zajisté prve jest stvořen, potom Eva.
14
A Adam nebyl sveden, ale žena svedena jsuci, příčinou přestoupení byla.
15
Ale však spasena bude v plození dětí, jestliže by zůstala u víře, a v lásce, a v posvěcení svém, s středmostí.
